Ml.žáci – 10.mistrovské utkání

DOUBÍ – CHRASTAVA 3:2 (1:0)

Utrpěli vítězství. Laxnost, lajdáckost a sobeckost se málem nevyplatily.Ve všem převyšovali mladší žáci Doubí soupeře z Chrastavy. Tedy až na dvě důležité věci, kterým se říká obětavost a týmový duch. Výsledkem bylo těsné vítězství, z něhož bolely oči a trpěly nervy. Například otec Kříček lomil častokrát na tribuně zoufale rukama nad tím, co se na hřišti dělo.
Začněme však raději pozitivy. Při třech našich gólech předvedli kluci velkou fotbalovost (bohužel však po většinu zápasu dělali něco úplně opačného).
První branku vstřelil technickou a umístěnou střelou k zadní tyči Honza Šťastný, když mu Štěpán Lubas předložil pěkný pas do běhu.
Ondra Šedivý skóroval po pěkném samostatném průniku tvrdou ranou do protipohybu brankáře.
Třetí a vítězný gól dal Kuba Čížek po nejhezčí akci. Péťa Klajl roztáhl hru do křídla, odkud Honza Šťastný nádherně namazal míč proti noze Kubovi Čížkovi a jinak výborný brankář Chrastavy neměl sebemenší šanci.
Většinu zápasu však Doubí cpalo míč k brance hostů středem, kluci zbytečně sólovali a místy jim chyběl pohyb. David Blažek takřka  nenahrával, pouštěl se do kliček a míč ztrácel. Jednou nenahrál úplně volnému Toníkovi Kříčkovi před prázdnou brankou a běžel s balónem po lajně tak dlouho, až mu ho obránce ukopl.
Ondra Folprecht musí jako záložník mnohem víc bránit a nehrát jen dopředu. Kristián Láska by si měl odpustit oplácení. Po protihráči se ohnal poté, co s ním prohrál férový souboj. Zbytečný byl také Laskieho faul zezadu na unikajícího útočníka Chrastavy, po němž jsme obdrželi z trestňáku gól na 2:2. Při podobných zákrocích jde o zdraví a můžeme být rádi, že hráč soupeře vyvázl jen s naraženou kyčlí. Pokud se přes nás protihráč dostane, tak se smiřme s faktem, že byl momentálně lepší, a nefaulujme. Fair – play, tedy čestná hra, je ve sportu důležitější než vítězství.
Nejvíce ovšem bilo do očí obrovské množství zahozených šancí. V bezprostřední blízkosti branky Chrastavy naši útočníci a záložníci trefili buď brankáře, nebo minuli branku. Ondra Šedivý jednou vůbec nezasáhl míč, Honza Šťastný místo umístěné střely přestřelil vysoko branku ze čtyř kroků. Šance zahazovali i jindy osvědčený kanonýr Toník Kříček, David Blažek nebo Kuba Čížek. Tak promarněné tutovky jsou něčím podobným, jako když brankář dostane z třiceti metrů gól mezi nohy.
Ondra Folprecht nedal za stavu 0:0 penaltu. Rozhodčí ji sice nechal rozehrávat nepochopitelně daleko od branky, snad z dvanácti metrů, ale i tak Ondra zvolil špatné řešení. Míč kopl slabě doprostřed branky. Je otázkou, jestli by měl penaltu střílet ten, kdo si první vezme míč. Obyčejně se pro pokutový kop vybírají za nerozhodného stavu vybírají zkušení fotbalisté s nejlepší kopací technikou (tedy nejspíš Kuba Čížek, Ondra Šedivý nebo Honza Šťastný). Koneckonců, možná by bylo zajímavé určit nejvhodnějšího exekutora penalty ze soutěž na tréninku.
Za zmínku stojí ještě  lajdácký vstup do druhého poločasu. Kluci si nejpíš mysleli, že se soupeř porazí sám, ubrali na pohybu a výsledkem byla vyrovnávací branka na 1:1.
Ale už dosti nářků, z nevydařeného utkání si jinak velmi úspěšní mladší žáci vezmou jistě poučení. V opačném případě by se v zápasech  se silnějšími soupeři než Chrastava dostali do obrovských problémů.
SESTAVA: Hruška – Klajl, Zahejský, Kašpar, Láska, Wondrák – Lubas, Čížek, Folprecht, Šedivý, Blažek – Šťastný, Kříček.
BRANKY: Šťastný, Šedivý, Čížek.
TRENÉŘI: Čížek, Kotek.